Kumulace funkcí pana starosty – žolík či Černý Petr pro Dvůr Králové? A co pro kraj?

Ing. Jarolím  tedy nyní sedí na dvou pozicích, přičemž každá pozice a z ní vyplývající funkce je činností na plný úvazek s ohromnou odpovědností, která následně ovlivňuje životy desetitisíců občanů v případě obce, statisíců v případě kraje. Předpoklad je, že řadový občan požaduje za tuto dvojfunkci zaplacenou cca 3 miliony Kč ročně adekvátní plnění obou funkcí ve formě efektivní správy svěřených hodnot. 

Zdroj foto: fcb Ano, tohle je Královéhradecko

Co přinese starosta Jarolím nově městu a co kraji?

Pojďme zkusit zhodnotit silné a slabé stránky konkrétní osoby v nové dvojfunkci na základě historických zkušeností s vedením města Dvůr Králové nad Labem, a to jak z pozice občana města, tak i z pozice občana kraje. Zkusme také nastínit, jaké by mohly být scénáře vývoje ve městě i na kraji, vyplývající z těchto zkušeností. Následující text pracuje s tezí, že většinový občan obce si přeje, aby právě jeho obec byla funkčním a příjemným místem pro trávení jeho rodinného i pracovního života a totéž chce i po kraji jako větším správním celku. 

ANO v koalici města, ANO v koalici na kraji

Pan starosta Ing. Jan Jarolím (ANO 2011) je starostou Dvora Králové nad Labem v této době téměř přesně 10 let. Děje se tak deset let v řadě, bez přestávky, kdy je obklopen stále stejnými či málo se obměňujícími lidmi. Dalo by se říci, že se jedná tedy o „nadřízeného“ silně stabilního týmu, kdy členem rady je dlouhodobě místostarosta města Ing. Jan Helbich (ANO 2011), původním povoláním projektant, a zastupitel města Ing. Jan Kříž (ANO 2011), generální ředitel společnosti KARSIT s.r.o., radní města v letech 2014-2018. Všichni 3 jsou zároveň aktuálně krajskými zastupiteli. Je důležité je zmínit hlavně proto, že jsou to další zvolení zástupci z města Dvůr Králové nad Labem, kteří jsou i na základě dřívějších konání osobami spojenými s určitými, řekněme zásadními a kontroverzními důsledky pro město. Nikdo jiný se do krajského zastupitelstva v tomto volebním období ze Dvora Králové nedostal. 

Propad v rozvoji

Naše město, obec s rozšířenou působností (ORP) Dvůr Králové nad Labem, se propadlo v roce 2021 (tedy na konci druhého volebního období pana starosty) jako jediné za posledních 10 let do skupiny neúspěšných tzv. hospodářsky a sociálně ohrožených území (HSOÚ) v Královéhradeckém kraji. V této skupině žije jen necelých 8 % obyvatel Královéhradeckého kraje, Královédvorsko doplňuje ORP Broumov, ten je ve skupině neúspěšných ale již dlouhodobě. Asi nebudu sám s myšlenkou, že je lepší být součástí „úspěšných“ než „neúspěšných,“ protože to je obyčejná lidská vlastnost. Většina chce vyhrávat a jen hrstka si libuje v prohrách. Bohužel i v jiných srovnáních jsme na chvostu, například v celostátním projektu www.obcevdatech.cz obsazujeme poslední čtvrtinu a vše napovídá tomu, že ten „neúspěch“ není jen výsledkem nešikovně zadaných náhodných  kritérií. Loňský článek o úpadku území ORP Dvůr Králové nad Labem.

Nadále jako obyvatel města z osobního pohledu vidím neutěšený stav základní infrastruktury a úpadek určitých provozů a typů aktivit, které dlouhodobou absencí koncepce strádají, možná přesněji dochází k rozpadu a hrozí bez změny priorit uzavřením. 

Podpora úpadku

Jmenujme pro začátek některý z těch větších dvorských evergreenů, např. několik desítek let chátrající architektonicky unikátní objekt Sochorovy vily (Dům dětí a mládeže Jednička), kde došlo k uzavření části objektu stylem připomínající nečekanou paniku na konci října 2024, ačkoliv byl  stav znám všem odpovědným osobám mnoho let. Dalším příkladem je úpadek prvorepublikového areálu Tyršova koupaliště, které i přes výsledky několikáté komise nemá žádnou reálnou koncepci a jasný postup revitalizace. Vyřešen není ani zimní stadion a jeho chladící technologie. Nijak nás kupředu ani neposunuje “výhodný” nákup opadávající kulturní památky, koketování s koupí „zajímavých“ prodělečných provozů, výstavba nových řešení odporující někdy i fyzikálním zákonům. Těch příkladů jsou desítky – záleží jen na měřítku, ale modus operandi nešikovných, smolných a nevýhodných rozhodnutí většího i menšího rozsahu je pro Dvůr Králové nadmíru typický. Detaily budou následovat v dalších článcích.

Můj loňský odhad plánů budoucích investic před dodáním velice zjednodušené, nekonkrétní a mnoho odpovědí neoplývající pracovní verze místostarosty Ing. Helbicha si můžete přečíst zde. 

Naděje na šťastný život

Dobrou zprávou je, že zde máme i fungující provozy, kde by se samozřejmě dalo plno věcí zlepšovat, ale buďme realisti. Pořád je Dvůr Králové město, kde se dá žít, ale snahou nejen vedení, ale i nás všech, má být kráčení s dobou a udržování kvalit spojených s životem v dané lokalitě. Resp. snaha má být ty pozitiva navyšovat a negativa ponižovat. Nemůžeme být ve všem „premianti“, nelze pokukovat jen po sousedních zvládnutých dílčích úspěších bez vnímání souvislostí. Cílem ale je, aby město mělo budoucnost a aby pro všechny generace šlo o místo, kde lidé žijí i z jiného důvodu, než že pro ně zkrátka zbylo.

Optimistická varianta pro město i kraj

Město Dvůr Králové nad Labem čelí v současnosti mnoha výzvám. Možná nejsou všechny ještě tolik patrné, ale pokud je nebudeme řešit nebo příležitost v tento moment nechytneme za „pačesy“, tak to bude další „políček“ pro 16tisícové město na Labi. Argumenty, že vedení kraje Dvoru Králové „nepřálo“ a mnoho společných projektů, natož realizací, díky tomu nevznikalo, nyní padají. Bude to náš konec nebo začátek? 

Příležitosti na kraji

Ať chceme, nebo ne, pravděpodobně bude ještě v tomto desetiletí dobudována trasa dálnice D11 z Jaroměře do Polska, která bude Dvůr Králové míjet nejblíže u Kocbeře (123. km) či Choustníkova Hradiště (117. km), kde jsou také plánované sjezdy. Nadále už je ve výstavbě stavba dálnice D35, která nás bude nejblíže míjet u Hořic v Podkrkonoší s plánovanými 2 sjezdy. Při pohledu do mapy je zřejmé, že  z DKnL vznikne velice efektivní tranzitní zkratka mezi dálnicí D11 a D35 (z PL mezi Kocbeří a Hořicemi směr MB a opačně), která ušetří 30 km oproti dálniční variantě přes uzel u Plotiště u Hradce Králové. Dokonce bych řekl, že nikde v kraji nevznikne takto závažný problém, je to věc geografie a logistiky. 

Dvůr již nyní čelí dlouhodobě se zvyšující dopravě, ranní či lehce odpolední špička mně osobně připomíná průjezd geograficky složitým Trutnovem před pár lety. Do nynějška se o nějakých dopravních úpravách či snad nových přivaděčích nemluvilo, resp. návrhy se neřešily tak komplexně. Nyní je zpracoval člen rady města Ing. Nasik Kiriakovský (SD) z historicky navržených variant s přihlédnutím k územnímu plánování a prezentoval na zářijovém ZM (zde je výstup). Řešení se nemusí líbit všem, ale je realistické, a hlavně na rozdíl od ostatních nápadů a variant existuje. Díky za něj. 

Foto zdroj: mudk.cz

Krajské výzvy pro starostu

A co tím chci říci? Dvůr má nyní obrovskou šanci vyřešit i budoucí dopravu města tím, že jednak ten problém tady bez hledání řešení jistě vznikne, dále máme určité řešení a to nejpodstatnější – pan starosta má „na starosti“ krajskou dopravu. Jedná se o větší ambiciózní projekt, kde je samozřejmě nutná spoluúčast státu, ale zároveň se jedná o obrovskou výzvu, kterou když nepochopíme, tak se nám v budoucnu skokově zhorší jedno z kritérií kvalit života v obci, a to dopravní obslužnost, resp. propustnost dopravní sítě. Zde mi přijde, že pan starosta může být skvělým mediátorem mezi jednotlivými složkami a udělat nejen mnoho pro město, ale i kraj, a to nejen z hlediska tranzitu, ale i z hlediska návazných záležitostí. 

Podobnou  výzvou, ne snad přímo v gesci pana starosty, je i otázka ZOO Dvůr Králové. Královédvorská zoo je nedílnou součástí města: pokud se zeptáte v ČR na Dvůr Králové nad Labem, tak 8-9 lidí z 10 první napadne právě zoo, která vítězí v kraji nejen svojí mediální politikou, ale také svojí dlouhodobou vizí. Tato krajská organizace se sídlem a provozovnou v našem městě, je svým způsobem unikátní. Proč je tedy někdy trnem v oku místním? Letos v létě se potvrdili problémy s dopravou návštěvníků zoo, která ovlivňuje zejména v sezoně přímo kvalitu života místních. Organizace navíc potřebuje další prostory pro realizaci svých  nápadů, městu zase chybí prostředky na správu veřejně přístupných objektů sousedících přímo se zoo. Třeba by mimo v současnosti realizované plány mohla vzniknout i nová synergická spojení, kde by byli vítězové oba zúčastnění: město i kraj (zoo).     

U gesce inovace a informační technologie se nebudu pouštět do žádného komentáře. Z královédvorské zkušenosti nedokážu nyní vymyslet optimistickou variantu, protože inovace jsou z mého pohledu to, co naše město moc neumí, nebo se tímto směrem dostatečně neprojevuje. Stejný postup zvolím i u informačních technologií. Jenže obě tyto oblasti rozvoje jsou v současné překotně se vyvíjející době dost zásadní a rozhodně by neměly být „šedou Popelkou“ ani pro kraj.

Ostatně pozitivních synergií pro město i kraj by se dala vymyslet spousta, například školství, sociální oblast, zdravotnictví a další, je tedy na panu starostovi, jestli dokáže z pozice vícehejtmana kraje a přidělených gescí být tím tvůrčím, realistickým proaktivním prvkem, který současnou poměrně dobrou pozici Královéhradeckého kraje v celorepublikovém srovnání udrží, či ji dokonce ještě povýší. Ale z rozpočtových možností kraje je jasné, že zase bude vše otázkou priorit a na všechny nápady se nedostane.            

Negativní varianta pro město 

Samotné město Dvůr Králové, narozdíl od kraje, nyní čelí poměrně mrzutému období. Je silně ovlivňováno nekoncepčností, přehlížením problémů, megalomanským projekčním atakům spojeným s fantazírováním, nedostatkem a odkladem realizací. Jednotlivé složky vedení města nejsou schopné nastolit smírné řešení, a tak se zde stále okopávají kotníky. Jedni mají navrch, další zase nemají realistická řešení, vše se různě prolíná a pozice správy a rozvoje města je velice složitá,pramenící z osobních animozit či jen se zakládající na historických zkušenostech.

Vedení města z velké části řeší hlavně sebe samo. Nehledá řešení, které by podrobilo kritickému pohledu na celek, a porovnalo jeho přínosy a negativa pro společnost. Spíše Rukopisem královedvorským č. 2 je důraz na efekt, a to bez ohledu na smysluplnost, finančně efektivní limity a plnění přání kamarádům a oblíbencům. Velká část společnosti ale žádá něco jiného. Zároveň je ve vedení města poměrně málo „tahounů“, kteří jsou schopni a vůbec ochotni vymýšlet řešení a mít neprvoplánovitý proaktivní přístup s ohledem na benefity pro celou společnost.  

Pokud se při současném neveselém životním období našeho města ještě více rozředí snahy stávajícího starosty s městem dělat pozitivní věci, nastane pro město pravděpodobně ještě krušnější období. Pan starosta bude muset nyní rozdělit své priority pro město a kraj tak, aby si ani jeden subjekt a jeho obyvatelé nemysleli, že jsou na té druhé koleji. Jak to udělá, netuším, zatím předání určitých pravomocí v rámci vedení města nebylo představeno ani týden před konáním zastupitelstva. Doufejme, že nedojde k  přesunutí pravomocí směrem k současnému stranickému místostarostovi Ing. Helbichovi, protože zde již není třeba rozšiřovat „projekční fantazijní ústav Ing. Helbicha“, jehož potřeba pořád něco projektovat z veřejných prostředků již městské rozpočty citelně zasáhla a peníze chybí zvláště na realizace a samotný provoz zařízení. 

Popis obr: Jeden z prvních modelů z několika absolutně rozličných verzí využití Mayerovy továrny. Nyní se o schválení  na prosincovém zastupitelstvu bude hlasovat o verzi, kde prim bude Mayerka hrát jako nové působiště DDM někdy v budoucnu, ale bez adekvátních zelených ploch v centru města. Na modely, nové projekty a předražené fantazie jsou ve vedení města „kabrňáci“, jen pak následuje problém s financemi a následnými realizacemi, zatímco v realitě je tu setrvalý, chronický problém s udržením stávajících provozů. 

Varováním je v krajské funkci také možné napodobování procesu odprodeje veřejných pozemků, jako se tomu stalo v případě královédvorského  majetku u průmyslové zóny ve Zboží. Tam, kde se měla postavit nová továrna s „vábničkou“ ve formě vysokého počtu nových pracovních sil s vysokou přidanou hodnotou a částečně jiného výrobního zaměření, se namísto toho po několika silných prohlášeních od výstavby ustoupilo, pozemky však nadále vlastní kupující. Zajímavá je zde absence smluvní doložky o zpětném odkupu městem při nedodržení výstavby slibovaného průmyslového areálu. Následoval velice pohotový a následně i představený projekt výstavby nové rezidenční čtvrti s místem pro 50m bazénem v tomto místě (investor neznámý, všimněme si však vábničky rovnou ve formě 50m bazénu, kterých je v republice pouze kolem desítky). Nápad byl zastaven až na krajské úrovni, přes územní plánování ve Dvoře údajně prošel. Zde se objevuje  „v hlavní roli” již výše zmíněný Ing. Kříž z dvorského zastupitelstva, nyní v roli generálního ředitele KARSIT s.r.o. a také předseda krajského výboru pro zdravotnictví. Opravdu je třeba, aby se umetaly cestičky pro stranické kamarády pro dobré nákupy s ještě lepším zhodnocením a na druhé straně se ponižovaly možnosti zbylých občanů města (a kraje) ve formě příchodu investora, který zpestří trh pracovních nabídek? Nebo potřebujeme nešikovnými rozhodnutími sanovat či navyšovat zisky soukromým společnostem, které jinak mají ve Dvoře marginální roli? Dluží město snad KARSITU či panu zastupiteli nějaké protiplnění? Jsme si všichni rovni, nebo někteří jsou si rovnější?    

Kdo by si chtěl osvěžit paměť souhrnem událostí kolem společnosti KARSIT, nechť se seznámí s tímto článkem.

Popis obr: I takto může vypadat „posun“ při obsazení původně jediné městské průmyslové zóny  
Zdroj: www.mapy.cz; srovnání původního stavu a  nové „výstavby“ průmyslové zóny mezi roky 2015 a 2023

Proč zmiňuji právě tyto dva negativní jevy? 

Protože tito hlavní protagonisté jsou úzce spjatí s vedením města a zároveň členy nového krajského zastupitelstva. Řekněme, černý scénář, či spíše legitimní očekávání z důvodu zásad předběžné opatrnosti je, že se tato skupina může pokoušet na úrovni kraje a krajské koalice prosazovat taková řešení, která zase budou sloužit spíše soukromým subjektům bez adekvátního plnění pro společnost. Možná se může opakovat situace, kdy bude vytvářen tlak „na projekci vzdušných zámků“, které ale budou navýšeny na krajskou úroveň. Možná vznikne tlak na kraji, aby se odšpuntovalo negativní stanovisko k povolení developerského projektu pro KARSIT, s.r.o.

Největší rizika vidím v tom, že pokud se manažerské, vizionářské a správcovské metody z města Dvora Králové přesunou v tom stejném režimu na kraj, začne pravděpodobně strádat i pozice kraje v celonárodním měřítku. Aktuálně je Královehradecký kraj převážně krásným místem k životu, když přihlédneme k finanční realitě našich zeměpisných šířek.

Osobní odhad situace

Každý člověk má v sobě nějaké charakteristické lidské vlastnosti a vzorce chování. Žádné osobě nelze upřít možnost osobního rozvoje a změny dosavadního myšlení. Plno lidí se po prodělání určité životní situace změní, někteří k lepšímu, jiní k horšímu.

Na konkrétním příkladu pana starosty se z vnějšího i částečně interního pohledu jeví, že je zde patrná značná kontinuita. Přes plno nesporných pozitiv je však spíše řadovým členem vedení města než typem „šéfa“, který koriguje své kolegy a podřízené a vše podřizuje nějaké ucelené vizi vedoucí k úspěšnému veřejnému cíli. Pan starosta byl dosud silně ovlivňován některými spolustraníky tak, že nedokázal na základě obyčejného zdravého rozumu rozlišit mezi prioritami a zbytnostmi, mezi efektivním nakládáním veřejných prostředků a plýtváním, mezi soukromými zájmy svých kolegů oproti veřejným zájmům celé společnosti.

Na základě zkušeností a predikce budoucího vývoje odhaduji, že nastane přesun dosavadních manažerských metod našich volených zástupců ze Dvora Králové na kraj. Pozitivně se může projevit změna rádců a následná korekce směřování ve formě jiných vedoucích úředníků a politiků na krajském úřadě, ale pouze v případě, že dojde k částečnému odstřižení od dvorských kolegů, kteří se stále zabývají některými šílenostmi, příp. svými zájmy a důležité konkrétní veřejné záležitosti neřeší. 

Vzhledem k současnému stavu našeho města, jeho organizací a finančních záležitostí, by Dvůr Králové potřeboval nyní už konečně politického SUPERMANA. Pokud by pan starosta změnil dosavadní postoje, přístupy a možná i přehodnotil důvěru v některé kolegy, tak bychom byli vděčni, bez urážky, i za SUPERJANA.  

Přejeme panu starostovi, ale i sobě, hodně dobrých rozhodnutí í směřující k prosperitě města i kraje.

Ondřej Mikeš