Krejčíkovi se chovají k secesní budově Městské spořitelny hrubě

V tiskové zprávě města můj názor chyběl a byl schován za vyjádření pana Helbicha ve stylu, že ne každému se musí projekt líbit. Většina z přítomných občanů nemohla rozkličovat na základě promítnutých nákresů skutečné zásahy do budovy, které navíc ještě nemají podporu ani památkové komise, ani samotných památkářů (NPÚ). Svůj názor jsem v Hankově domě sdělil z hlediska odborného, a rozhodně by tak neměl zapadnout nebo být přehlížen. 

Budova bývalé Městské spořitelny ve Dvoře Králové nad Labem je bezesporu mimořádnou kulturní památkou, do dnešních dní dochovanou v neobvykle intaktním stavu a to včetně původního historického, velice cenného mobiliáře. Architekti Jiří a Michal Krejčíkovi, kteří vypracovali a představili zmíněný projekt v Hankově domě, se chovají k této budově velmi hrubě. Jak sami často opakují, dům svým architektonickým návrhem"prokypřují". Z prezentované architektonické studie jasně vyplývá mimořádný rozsah bouracích prací na úrovni prvního, třetího a čtvrtého podlaží. Díky zbytečné změně dispozice by v těchto podlažích zmizelo mnoho původních stěn s nezanedbatelným počtem původních historických uměleckořemeslných prvků stavby. Lokálně mají být odstraňovány i stropní konstrukce.  S nábytkovým souborem, unikátním svým pojetím i počtem, se v budoucím záměru nepočítá vůbec. Honosné interiéry, které jsou jedinečné svým architektonickým výrazem, budou znehodnoceny nevhodnými vestavbami. 

Je jasné, že budova musí splňovat veškeré nároky vyplývající z její nové funkce, stavební úpravy lze však provést citlivě, za plného využití reverzibilních, soudobých výtvarných prostředků, v dokonalé úctě k původní materii domu. 

Uvažované stavební úpravy průměrné architektonické hodnoty, za nepřiměřeného finančního nákladu, pouze devastují originální stavební dílo a není pravda, že při prezentaci projektu na půdě Národního památkového ústavu v Josefově panovalo nadšení, tak jak o tom účastníky prezentace informoval pan architekt Jiří Krejčík. V tiskové zprávě města se hovoří o živé a plodné diskuzi, pravda je taková, že páni architekti diskuzi nad svým dílem (plány) zbaběle nepřipustili, tedy pokud pominu fakt, že přislíbili kuchyňské linky osadit digestořemi. 

Město má povinnost, před započetím dalšího stupně projektové dokumentace vyčkat na závazné stanovisko památkářů k projektovému záměru. K projednávanému záměru se musí vyjádřit i odborné komise rady města, zejména ta památková. Věřím i ve vedení města, které architekty umravní a budovu ochrání.

Budova Městské spořitelny prošla v "divokých" devadesátých letech velkoryse pojatou celkovou obnovou, která zahrnovala mnohé restaurátorské práce a byla na danou dobu neuvěřitelně citlivá a pietní. Je tedy opravdu velká škoda, že se tímto pokorným přístupem nenechali páni architekti inspirovat...

Spravedlivě musím uznat, že plánované zahradní úpravy vnitrobloku jsou pěkné.

Omlouvám se všem za svou upřímnost až hrubost, ale vyčítal bych si, kdybych se jako zpracovatel stavebně historického průzkumu této budovy a milovník umění k devastujícímu návrhu vůbec nevyjádřil.

Odkaz na krátkou historii domu:

Reference – historické stavby | Projekční ateliér

Ing. Miloš Kudrnovský 

Projektant a autorizovaný architekt, který provádí mimojiné stavebně-historické průzkumy a inventarizaci umělecko-řemeslných prvků staveb