Veřejná zeleň ve Dvoře Králové nad Labem

Dobrý večer, jmenuji se Linda Harwot. Vím, že už jste všichni unavení, už toho máte dost, takže se pokusím co nejvíc stručně říct, co mám na srdci. 

Chtěla bych říct pár věcí k veřejné zeleni v našem městě. Myslím si, že je to hodně důležité. Já jsem ve Dvoře Králové šestnáct let, jsem původně z Brna a asi patnáct let se tady angažuji hlavně v té veřejné zeleni, jednak v různých spolcích a teď asi rok jsem členkou Komise pro veřejné prostředí, kam si mě pozval pan starosta po mém loňském plamenném projevu v Žirči na téma veřejné zeleně. Takže to je moje pozice a kdo mě zná, tak ví, že své tituly nepoužívám, ale tentokrát vám je řeknu, jenom proto, abych ilustrovala, že aspoň trochu vím, o čem mluvím, že nejsem jenom domácí zahrádkář, ale i ti jsou skvělí. Takže jsem absolvovala magisterské studium obecné biologie na Masarykově univerzitě v Brně a tam jsem potom obhájila i post-doktorantské studium pod vedením profesora G. a profesora Ivana N. z antverpské univerzity na téma Rostlinná fyziologie. Dál jsem potom ještě pokračovala nějakými dálkovými kurzy pod vedením Noela Kingsbury a Pieta Oudolfa, britského a holandského zahradního architekta a návrháře, jsou to jedny z největších jmen v dnešní době. Piet Oudolf mimo jiné navrhoval High Line park v New Yorku, což je fantastický park na staré visuté železnici. Proč to říkám? Jenom proto, že je to místo, které navrhovali s tím, že to přitáhne tak 300 tisíc lidí za rok, a hned první rok jim přišlo 3 miliony lidí a od té doby ta čísla jen stoupají. Tím chci jenom ilustrovat to, jak je veřejná zeleň a veřejné prostředí důležité. 

Tak tedy k našemu městu. Myslím si, že stav veřejné zeleně je velmi špatný v našem městě. Je to vidět i na různých diskuzích, ať už na facebooku nebo i na jiných médiích, když se to řeší. Normálně na facebooku lidi občas kliknou a nic k tomu nenapíší, ale k tomuhle když se někde objeví téma například Veřejné prostranství, tak lidé o tom velmi diskutují. Opravdu jsou to desítky někdy i stovky příspěvků. Je to prostě věc, která lidem velmi leží na srdci, a tak já jsem udělala takovou malou anketu, prostě jsem napsala: Lidi napište, co se vám líbí v našem městě a co se vám nelíbí. A jenom stručně, lidé velmi oceňují kvetoucí stromu, jako třeba magnolie za kostelem, kvetoucí sakury třeba v ulici Hradecká aleje jsou velmi oceňované, a ještě některá další kvetoucí zákoutí. Naopak se jim nelíbí obecně zanedbávaná místa a nedostatek hezkých upravených ploch, květinových i dalších, a hodně dávali za příklad různá další jiná města, kde je ten stav lepší, třeba Trutnov apod. A já jsem velmi ráda, že tady v diskuzi zazněl ten akční plán rozvoje města, protože já jsem už, myslím si, tak na dvou těch projednáváních byla, byla jsem právě jedna z těch dvaceti lidí. My jsme se tam potkaly právě s paní Jiřičkovou, takže si to pamatuji a ty závěry, přestože tam nebylo tolik lidí, byly opravdu zajímavé a úžasné. 

Tak já si dovolím tady ze stránek města přečíst první stránku, jakoby životního prostředí, z programu rozvoje města, ta opatření, která byla schválena na rok 2016 až 2022.

Takže jeden z bodů: 

• Vytvořit plán péče a údržby veřejné zeleně na území města. 
• Revitalizovat park Schulzovy sady a zajistit jeho průběžnou péči. 
• Revitalizovat další plochy veřejné zeleně na území města. Navrženo osm nových míst. 
• Zatraktivnit vytipované veřejné plochy vybranými prvky zeleně. To má být pět míst.
• Realizovat výsadbu nových alejí. Navrženy tři aleje.
• Vybudovat arboretum ve vytipované lokalitě. 
• Zpestřit náměstí T. G. Masaryka zelení. 
• Vytvořit vodní plochu s možností koupání. 
• Uvažovat o vytvoření vodní plochy v parku Schulzovy sady. 

To je jenom první stránka, prostě první tabulka z těch dvou, které se týkají životního prostředí a které vzešly z toho projednávání, na kterém jsem tenkrát byla. Je to devět bodů a já doufám, že mě někdo opraví, ale já mám dojem, že se zrealizovala výsadba nových alejí, to je vidět, že se hodně sází, to chválím. Chválím vodní vaky, používání vodních vaků, je to skvělá věc. Ale ty ostatní… Děje se něco v tom? Tak to je moje první otázka na pana starostu, pak se můžete vyjádřit.

Tak a teď co chci říct k té veřejné zeleni. 

Já chápu, že akční plán často zahrnuje takové ty velké mnohamilionové věci, to je mi naprosto jasné a nechci, abyste tady položili na stůl dvacet milionů, a prostě tady začneme něco zachraňovat. Co ale chci zdůraznit je, že veřejná zeleň může zahrnovat velké projekty za velké peníze, jako je třeba ten High Line park v New Yorku nebo něco podobného u nás v našem městě, ale, a to je to co si myslím, že je pro občany důležité, může to zahrnovat i velmi jakoby finančně nenáročné věci, které jsou ale dobře vidět, které zkrášlí to prostředí našeho města. Lidem se tady bude dobře bydlet, bude se jim tady dobře žít a i to bude pro někoho důvod, proč tu zůstane, proč se neodstěhuje. A opravdu to nejsou ani technologicky náročné věci, ani finančně náročné věci, není to žádná raketová věda, nevím, jak to mám říct jednodušeji. Mám tady teď vypsaných několik návrhů, ale nebudu vás zdržovat. Co se týče například: co se dá dělat s trávníky, se stromy, mobilní zeleň, vertikální použití zeleně v ulicích, to potom můžeme třeba probrat někde jinde.

Tak teď další bod, co chci říct. Pokud tedy město skutečně chce zlepšit tu zeleň tady u nás ve Dvoře, tak je několik možností jak toho dosáhnout. Jsou města, kde velice dobře fungují Technické služby, např. Brno, Uničov, pravděpodobně Trutnov to asi má podobně a spousta dalších měst. Strakonice, tam jsou výborné letničkové výsadby. Potom, když máte někoho aktivního v technických službách města, a ten sám podává návrhy, přijde „Tady je zákoutí, které je třeba nějak vyřešit“, tak to prostě udělá, má v rozpočtu peníze a udělá to. U nás tohle zjevně nefunguje. Takže technické služby alespoň teda ve veřejné zeleni jsou velký problém a apeluji tady na všechny zastupitele, že prostě tohle musíte vyřešit. Vy jste manažeři, a jestli se nepletu, tak technické služby jsou příspěvkovou organizací města, takže oni jsou v pozici vlastně vašich zaměstnanců, v podstatě nás všech, ale vy jste ty manažeři a vaší povinností, jakoby nefunkční část nebo městský podnik musíte prostě přivést k tomu, aby fungoval. Takže to je jedna možnost, můžou to řešit Technické služby města. Druhá možnost, dobře oni třeba nemají odborníky, to teď tady nebudu posuzovat, může se stát, že technické služby prostě nemají ty odborníky, kteří by rozuměli zeleni, tak další možnost je, že se můžou nasmlouvat jiné firmy, třeba na konkrétní plochu. Jestli se nepletu, vůbec nevím, kdo to dělal, ale ten kruháč co je teď nově dělaný u surikat, vůbec nevím, jaká firma to dělala, kolik to stálo, ale podle mého laického pohledu je to velmi dobrý příklad štěrkového záhonu, kde, předpokládám, jsou velmi dobře vybrané suchomilné rostliny, předpokládám, že tam je vysoká vrstva štěrku, a při minimální počáteční zálivce se ty rostliny rozrostou, v podstatě pokryjí celou plochu. A tyhle směsi si můžete koupit v podtatě na klíč třeba u nějaké firmy i domů si to můžete koupit, objednáte si třeba, nevím, z Indiánské léto a dojde vám, třeba řeknete na dvacet metrů čtverečních, a prostě vám pošlou skladbu trvalek, která vydrží tyhle extrémní vedra. To je perfektní příklad, jak se to může dělat na malých veřejných plochách. Takže pokud technické služby města nefungují, můžete část peněz vzít, kterou by měli použít oni, ale neumí to, a dát to lidem, firmám, udělat veřejnou soutěž, nevím, jaká jsou pravidla, a může to mít na starosti nějaká jiná firma. To je skvělá věc, jako proč ne. Já jsem pro, po těch zkušenostech, co mám, tak jsem pro. 

A další věc, tohle město má něco, o co se jiná města velmi těžce snaží a dlouhý roky to rozjíždí. Vy to tady máte, máte aktivní občany, máte lidi, kterým to není jedno. Tady jsou lidi, kteří jsou ochotní ve svém volném čase, v podstatě doteď víceméně i za svoje peníze, svým vlastním úsilím, s použitím vlastní mechanizace, nevím čeho všeho nářadí, tak oni jsou ochotni jít a změnit to prostředí a teď nemluvím jenom o veřejné zeleni, teď mluvím i o tom koupališti a sportovci a spousta dalších oborů. Jsou města, která složitě se snaží nastartovat tu aktivitu, vy to máte. A v tomhle ohledu navrhuji, že například můžete převzít třeba zavedenou praxi, která v Brně funguje velmi dobře, už mají sepsanou smlouvu, říká se tomu Adopce veřejné zeleně a v podstatě zájemce z řad občanů nebo i firem požádá, třebaže před jeho domem je nějaký kousek zeleně a on se o to chce starat. Je připravená smlouva, to všechno můžeme převzít např. z toho Brna nebo upravit to na naše podmínky, ale to jako není nic složitého a prostě po domluvě ten člověk musí dodržet určitá pravidla, velice jednoduchá, a bez nějaké účasti města se budou rozšiřovat přirozeně hlavně, předpokládám, květinové výsadby, protože to je to, co tady nejvíc chybí. Ještě teda k těm technickým službám, já chápu, že pan ředitel tady nemohl zůstat, ale, omlouvám se, že to musím říct, přístup technických služeb k zeleni je ze sedmdesátých let minulého století. Jako opravdu je to tak, to znamená, že se sekají trávníky ani ne moc správně, s ohledem na poměr sucha, co teďka je, a ořezávají se v podstatě keře, je tady nulová absence, nejsou tady žádné květinové výsadby, ale to není nic náročného, když se dobře založí, že to tady opakuji, už končím, ten květinový záhon nebo letničkový nebo trvalkový, tak to vyžaduje péči třeba první rok a pak to prostě roste a kvete. A není to nic složitého.  A omlouvám se, že to musím říct, ale jak jsme tady předtím řešili ty letničkové výsevy, to je strašně smutný, ale opravdu typický příklad, že ty technické služby tomu prostě nerozumí, a já jsem jim psala opravdu několik mailů, konkrétně jsem tam vypisovala přesně k těm letničkám ty firmy, přesné typy těch směsí, jak se to jmenuje, poslala jsem jim odkaz…prostě oni to vyseli v půlce května! Kdy to má kvést? To je prostě špatně. A znovu říkám, prostě jako manažeři, vy to musíte řešit, nemůžete to nechat takhle jet. Já chápu, že tam jsou nějaké důvody nebo prostě něco, tak musí zastoupit někdo jiný, musí to prostě dělat někdo jiný. Tak končím. Takže moje tři otázky na pana starostu teda, budete mít radost: Jestli se mi můžete vyjádřit k tomu akčnímu plánu, který má skončit za dva roky. Kde jako jsme? Opravdu to chcete, okrášlené město? Ne za nějaké velké peníze, ale aspoň to nutné minimum? 

Druhá otázka je s tím městským architektem. Tohle všechno jsou věci, kdy ten architekt může tomu městu velmi pomoct, já úplně chápu ty obavy, které tady jsou, ale zase my nejsme první město, které si řeklo, že udělá městského architekta. Tady jsou desítky měst, kde ho mají, samozřejmě někde to funguje, někde to nefunguje. Ale vy v podstatě, vy, jako zodpovědní zástupci, vy musíte vyřešit jenom ty technické věci. Jak to ušetřit aby ten architekt nás tady nějak nezačal dusit, prostě nemůžeš si dát plaňkový plot, musíš si dát ocelový, nebo nevím co, ale to všechno jsou jen technické podrobnosti. Já nerozumím tomu, proč všichni neřeknete ano, chceme městského architekta, ale musíme ohlídat tohle a tohle a tohle, protože ta celková koncepce a rozvoj města, to je něco, co není jako na čtyři roky, co tady sedí vaše zastupitelstvo, to by měla být vize ani ne na deset let, to by mělo být na třicet let, na padesát. Vy musíte, vy máte povinnost se dívat za ten horizont. Musíte, vy musíte prostě ukazovat lidem dál, než co uvažují oni, já vím, že někomu se to možná nezdá. Takže moje druhá otázka je ohledně toho architekta. Neodhlasovali jste ho, takže co bude dál? Bude se to zdržovat, jakože tak nějak prostě doklepeme nebo jaké konkrétní kroky teď budou následovat s výběrem toho architekta? Opravdu chcete odstranit ty technické problémy? Chcete ho? Chcete někoho vybrat nebo si tak jenom prostě řekneme tak chtěli bychom, je to hezký ale je to složité?

A třetí otázka je, trošku to s tím souvisí: Náměstí T. G. M. a přilehlá pěší zóna. To už se taky řeší mraky let a vím, že už skončila ta ochranná lhůta toho pana architekta, co to navrhoval a že snad pan starosta nebo někdo s ním jednal, že bychom tam chtěli jako město přidat nějaké nové zelené prvky, prvky veřejné zeleně a stín a prostě mobilní zeleň, ale já mám dojem, že on si nějak kategoricky prohlásil, že je proti tomu a údajně je ta smlouva nějak napsaná, že se s tím nedá nic dělat. Takže znovu bych chtěla apelovat na to, že je to prostě důležité a jestli mi k tomu můžete říct něco nového a co se s tím dá dělat. Děkuji vám.

Starosta Jan Jarolím: Děkujeme taky. Tak já začnu od konce, protože to si pamatuju. Jednání s architekty na městě. Ono je potřeba si oddělit dvě věci, jedna věc je, že skončila nějaká udržitelnost toho projektu, a druhá věc je, že, a to mě asi pan Helbich opraví, ten architekt následně drží doživotní autorská práva k tomu projektu. To znamená, že tam není věcí, jestli je nějaká smlouva nebo není, jestli tam je nebo není něco špatně napsané, ale de facto on má právo k tomu říct, ať ta udržitelnost skončila nebo neskončila, jestli to tam chce nebo nechce. Ti dva páni architekti se vyjádřili vesměs ve stylu, že zadání, které dostali, tak splnili beze zbytku, mají pocit, že na náměstí je dostatek zeleně, dostatek stínu, takže ty debaty o tom, že by se tam nějakým způsobem zeleň, teď nemyslím nějaký mobiliář, ale zeleň nějaká nastálo přidala, ty úvahy byly i takové že by se jeden roh mohl zatemnit, aby tam prostě nepražilo to sluníčko celý den, tak ty odmítli. My jsme se shodli, alespoň na těch věcech, řekl bych, provozních, které vás třeba moc nezajímají, ale potřebovali jsme se domluvit na tom, že některé ty žárovky, které tam jsou v těch světlech, prostě odcházejí a už se nedají sehnat. Jestli oni jsou ochotni přistoupit na to, že prostě tam budou trošičku jiná světla, která budou z pohledu údržby a možná i financí praktičtější, a dneska už se ta doba samozřejmě posunula proti tomu, kdy oni to tenkrát projektovali. A potřebovali jsme se domluvit i o světlech, která nasvěcují to sousoší, které tam je, to se jim taky zezačátku moc nelíbilo, taky nakonec uvolili. A potřebovali jsme se domluvit ještě k takové banální otázce, jako jsou třeba odpadkové koše, protože to se jim taky zezačátku moc nelíbilo, ale potom jsme našli taky nějakou cestu. Takže to gró z toho je, že oni neustále opakovali, že oni splnili tu objednávku, kterou tenkrát dostali, že z jejich pohledu je náměstí dostatečně zelené, dostatečně, nebudu říkat chráněné proti slunci, protože to není, ale že poskytuje dostatečný komfort občanům. Takhle to uzavřeli a víc se o tom s námi bavit nechtěli, ale třeba to bylo jen nějaké první kolo a třeba je nějakým způsobem umluvíme. Oni v tomhle případě samozřejmě tahají za trošičku delší konec provazu, protože prostě vlastní ta autorská práva.

Otázka městského architekta, dneska jsme tady o něm mluvili dlouho, já bych zůstal u toho, v čem jsme se zatím domluvili, a to jsme se zatím s radními domluvili, že zkusíme vytipovávat toho architekta, může se objevit, můžeme ho najít na jakémkoliv projektu, který bude ve městě realizován, ale, zase budu mluvit hlavně za sebe, já bych za tím panem architektem chtěl vidět něco, chtěl bych v něm něco vidět, co je spojené s městem. Jo, je moc dobře, když ten architekt už má nějaké zkušenosti a má za sebou nějaká díla a projekty, ale pořád musí být hlavně spojen s tím městem a de facto to město znát. A nevím, jestli v tuhle chvíli máme nějakého vhodného kandidáta, o kterém bychom úplně beze zbytku řekli: Ano tohle to je skvělý tip na městského architekta a pojďme ho tím udělat. Nemáme zatím, si myslím, ale můžeme postupně hledat a rozhodně, aspoň z mého pohledu to není o tom, že bychom to chtěli nějakým způsobem shodit pod stůl, zamést pod koberec a počkat než se to zase vytáhne někdy, až se to bude řešit.

Co se týče uskutečňování závěrů z toho programu rozvoje města, toho akčního plánu, já se přiznám, že nevím teď konkrétně, které ty záměry jsou nebo nejsou naplňovány, nebo dokonce splněny. Možná, že pan místostarosta o něčem ví, že to má takhle v hlavě. Ale já samozřejmě, kdyby ne, tak já vám potom odpovím.

Místostarosta Jan Helbich: Tak pokud vím, tak v parku v Schulzových sadech řešíme a směřujeme se na dotaci. V podstatě, pan Šimek mě doplní, tak aby byla ze sto procent krytá na vodní plochu. To jste tam, tuším, měla. Já si jen dovolím trošku od toho odskočit, vy jste mluvila o manažerech. Budeme teď chvilku manažeři, nevím, kdo s tím má osobní zkušenost, v podstatě z pozice úplně jiné firmy než je vedení města, jsme v rovině stálé teorie. V každé firmě to stojí na lidech, kteří v podstatě dělají ten fyzický výkon. Takže jako, je to pěkný, v zásadě máte pravdu, já bych se vás teď chtěl jako manažer zeptat, kde jste zaměstnaná?

Linda Harwot: Aktuálně jsem doma s dětmi.

Místostarosta: Tak dobře, takže až doma s dětmi nebudete, tak bych vám nabídl místo v podstatě v tom ošetřovatelském týmu v těch technických, aby se ukázalo, jak je ta teorie v praxi. Vy byste přijala takovou nabídku?

Linda Harwot: Tak záleželo by, co by to bylo za pozici, jestli bych si myslela, že zvládnu to téma. Neorientuji se v různých…

Místostarosta: Tak v podstatě pozice zahradník, protože se bavíme o zeleni.

Linda Harwot: Určitě bych to zvážila, rozhodně bych to zvážila, tu nabídku.

Místostarosta: Já v podstatě jako manažer bych se musel chovat tak, že já na to potřebuji mít fyzický výkon lidí, pak můžu tu firmu řídit. Jako bez těch lidí to bude jen v rovině teorie, anebo budeme manažeři toho typu, že teda uděláme subdodávky a nakoupíme tu službu.

Linda Harwot: Ano, ale přesně o tom jsem mluvila.

Místostarosta: To je ale věc kdy se pak musíme začít bavit i v rovině zastupitelstva, pokud je nespokojenost vůči technickým službám, tak je několik možností. Jedna z nich je v podstatě někdo, kdo tomu velí těm technickým, aby se změnil, anebo obecně změnit formu těch technických služeb, což je asi na delší diskuzi a může to být víceméně jen manažerská organizace, která bude zadávat ty práce. Řeknu, na sportovištích bude něco jiného, na zeleni bude něco jiného, údržba cest bude něco jiného, tady je potřeba i tohle to jakoby nějakým způsobem zvážit, to spíš už tak jako přednáším zastupitelům, aby tuhle tu úvahu vedli.

Veronika Tomková: Ale to je přece, od toho je tu vedení města, aby se rozhodlo, jak to chce. Jestli na to máme ty kapacity v technických službách města, nebo jestli to budeme outsourcovat, na to se ptala paní Harwot, jak to teda máme, jak to chceme. 

Jan Jarolím: Tak ona paní Harwot zmínila i ten kruhový objezd u lázní, u těch surikat, a to si myslím, že je přesně ten výsledek, o kterém jste mluvila, to je outsoursovaná firma, která to tam udělala.

Linda Harwot: Supr. A hlavně jsem jako chtěla tím říct, že je mi jasný, že vedení firmy není jednoduchý, ale je zjevné, že technické služby, aspoň z hlediska zeleně, podle mě je naprosto zjevné, že to prostě nefunguje. A je potřeba, já vůbec neříkám, vyhoďte ředitele, vyhoďte ředitele zeleně, ne, ale pokud, jak jsem říkala, jsou města, kde oni to jakoby neumí, tak potřebují dostat konkrétní zadání. My jako komise pro životní prostředí už jsme dávali jako x návrhů na radu města, většinou to skončilo tak, že rada bere na vědomí, ale to není jako výkonný akt, nebo jak to mám říct, prostě musíte přijmout nějaké rozhodnutí, které povede k nějakému konkrétnímu záhonu. Já nechci vás jako nějak kritizovat, mě to přijde tak jako zjevné, že tady se dlouhodobě nikam ta zeleň neposouvá, a když to s kýmkoliv konzultuju, vůbec ne jenom s nějakými mými kamarády, ale vždycky se dostaneme k těm technickým službám, já neříkám, že jsou špatné, ale tak třeba potřebují dostat jiné konkrétní zadání. Už několikrát jsme na komisi navrhovali: dobře, tak udělejte trojstranné jednání. Někdo výkonný z města, kdo má tedy rozhodovací pravomoc, někdo z technických služeb, kdo jako zase, já jsem s nimi mluvila mockrát, oni vám budou hodiny vyprávět, proč to nejde, to, co chce město, a tak nějaký třeba mediátor z komise pro životní prostředí, já nebo někdo tady z aktivních zastupitelů, a musí se jako najít ta cesta. Dobře, tohle nejde, proč to nejde. A my chceme, aby to fungovalo, řekněte nám, co potřebujete. Oni se musí prostě vyjádřit, proč nedělají to, co město chce, a proč jim třeba město nedává to, co oni potřebují.  A vy musíte potom prostě najít nějaký kompromis. Já, mě je to jako hloupý to říkat, ale prostě, vždyť je to úplně zjevné, tak to prosím vás udělejte. 

Paní Bohutínská: Promiňte, pane místostarosto, ale vy říkáte, že je to na nás. Já jsem se snažila tohle téma aspoň otevřít, já jsem věděla, že by nedošlo k odvolání pana ředitele, ale ani jste to tady nechtěli otevřít, ani jste o tom nechtěli mluvit a teď nám tady říkáte, že to záleží na nás. 

Jan Kříž: Můžu krátce, můžu krátce zareagovat? Já bych jenom na vás, děkuju za ten příspěvek, jak jsem říkal, jezdil jsem za prací do Trutnova, zeleň tam byla vždycky lepší, Trutnov byl okres, říkali mi, že to je vždycky tím, že to byl okres, a proto je ta zeleň vždycky lepší. Dneska jezdím do Jaroměře a musím se přiznat, že ta zeleň je lepší než u nás, což mě strašně mrzí a z manažerského pohledu, jak říkal pan Helbich, tak mám nějaké zkušenosti a dovolím si citovat pana Řípu, který říká, že důležité jsou výsledky a ostatní jsou jenom…řeči budu říkat. Takže určitě s vámi souhlasím, že ta zeleň se tady musí změnit a navážu na to, co jste teďka řekla, podle mého názoru je strašně důležité trojstranné jednání a prostě metoda cukru a biče a prostě dohodnout se. Mohli byste třeba příští jednání toho spolku, nebo říkám dobře spolku?

Linda Harwot: Komise pro životní prostředí.

Jan Kříž: Omlouvám se, omlouvám se velice. Komise životního prostředí dělat přímo na technických službách a přímo za účasti vedení města a vlastně vedení technických služeb, to je můj návrh.

Linda Harwot: Jo určitě, pan Šturma už nám navrhoval termín, takže jestli to můžeme přeposlat…?

Jan Kříž: Ideální stav zveřejnit to, nebo myslím, ať mají všichni zastupitelé možnost se tam zúčastnit a jestli se toho zúčastní i pan radní, tak to je úplně ideální stav.

Linda Harwot: Supr.

Jan Jarolím: Tak paní zastupitelka Bohutínská.

Paní Bohutínská: Já bych jenom, abyste od toho, Lindo, tolik nečekala. Já jsem měla taky tady ty trojstranné schůzky, tak bylo dohodnuté, že teda pan ředitel přikyvoval, že teda začnou od toho centra města, to se nestalo. Na to, že si vezmou výsadbu na osazení těch květníků firmu, že to neumí, to se nestalo. Děsně fajn mu přišlo, že by teda, když jsem říkala, že by mohli stát aspoň u městských budov nádrže na vodu, protože, nevím, jestli to víte, ale voda se tady na zalévání bere normálně z řádu jako pitná za peníze. Jsem říkala, tak velká plocha, ať to je tělocvična, dole prostě stadion, ta tržnice, technický dvůr, že tam by se všude daly umístit nádrže na dešťovou vodu a z ní by pak mohli zalévat. To byl super nápad, ale nestalo se tak. A dál už možná někdo…

Jan Helbich: Já se omlouvám, já bych na to trošku zareagoval, jestli můžu. V podstatě se v rámci areálu technických služeb dneska nějakým způsobem připravuje, diskutuje záležitost dotace na dešťovou vodu a nádrž v podstatě na srážkové vody.  A ta záležitost, jak vy říkáte třeba těch nádrží, tak se dneska, myslím že začínáme pohybovat kolem deseti milionů, a přesto to bude dost malé na tu kapacitu, kterou potřebuju. Tak ono to chce trošku jako z té roviny teorie zase přeskočit k té praxi a zvážit tyhle možnosti, já věřím, že pan ředitel s vámi tu záležitost i diskutoval. Nemáme ho tady tak neumím říct…

Jan Jarolím: Pan zastupitel Bém.

Jan Bém: Já k tomu řeknu jiné, příspěvek supr a smutné je to, že ten stav, jak to vypadá, tak nás stojí stejně velké peníze. Ať ti lidé dělají nebo nedělají, tak ty prachy dostanou a to je ta tragédie. Jak to tady říkal pan Kříž, zkrátka někdo za to ručí a ten by měl mít zodpovědnost se vším všudy. Takže říkám, to je to smutný. Jak jsem vám říkal na začátku, když jste šli do funkce a zrušili jste tenkrát platbu za výkon, tak to byla velká škoda, že jste to udělali. Tenkrát to aspoň nějak fungovalo. Ale ještě bych chtěl i k těm nádobám, vždyť pane místostarosto, není problém přeci i ke svodům, jak tady jmenovala paní Bohutínská, dát i ty kubíkové nádoby, které má skoro každý doma, a to zase nestojí takové peníze a zase by to v té lokalitě technickým službám ušetřilo nějakou vodu a nějakou korunu. Ale ono to asi není potřeba…když se nechce, tak se hledá důvod, proč se nechce, no dobrý. 

Linda Harwot: Takže k tomu akčnímu plánu teda za dva roku se všechno stihne? Vy mi pak napíšete?

Jan Jarolím: Já vám to napíšu, jo? Abych tady nelovil a abych si nevymýšlel, tak vám napíšu.

Linda Harwot: Tak jo, tak děkuju za tu možnost toho společného jednání a děkuju za trpělivost.

Jan Jarolím: Taky děkujeme.